Vyjád ření · 5 Jádra se zhotovují z jádrové sm ěsi v jadern ě technologickými postupy Hot – box a Croning. Formovací (jádrová) sm ěs je p řipravována ze sm ěsi

Vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení

UNEX Slévárna, s.r.o.

V Praze, 3.5.2007

Zadavatel: Krajský úřad Olomouckého kraje

Odbor životního prostředí a zemědělství

Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc

IČ: 60 60 94 60 Kontakt: [email protected], 583 391 227

Zpracovatel: CENIA, česká informační agentura životního prostředí

Úsek technické ochrany životního prostředí

Kodaňská 10, 100 10 Praha 10

IČ: 45249130

Kontakt: [email protected], 267 225 232

Č.j.: 4699/CEN/07

Schválil: RNDr. Jan Prášek, ředitel úseku technické ochrany životního prostředí

Kontroloval: Ing. Milena Drašťáková, vedoucí oddělení IPPC a EIA

Odborný garant: Ing. Antonín Hlavatý, Ph.D

Vypracoval: Ing. Václav Hettenberger

Archivní výtisk č. 1 © CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2007

Obsah 1. IDENTIFIKA ČNÍ ÚDAJE PROVOZOVATELE ZA ŘÍZENÍ ................................................. 4 2. ÚDAJE O ZAŘÍZENÍ ..................................................................................................... 4

2.1. Seznam průmyslových činností a popis zařízení dle přílohy č. 1 .............................. 5 2.2. Seznam průmyslových činností a popis zařízení mimo rámec přílohy č. 1 ............... 6 2.3. Přímo spojené činnosti ...............................................................................................7

3. STANOVISKO K ŽÁDOSTI ............................................................................................ 8 4. NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU ZA ŘÍZENÍ ............................................... 9

4.1. Ovzduší....................................................................................................................... 9 4.2. Voda ......................................................................................................................... 17 4.3. Hluk, vibrace a neionizující záření........................................................................... 17 4.4. Nakládání s odpady .................................................................................................. 17 4.5. Opatření k vyloučení rizik po ukončení činnosti ..................................................... 18 4.6. Ochrana zdraví člověka, zvířat a životního prostředí............................................... 18 4.7. Hospodárné využití surovin a energie...................................................................... 18 4.8. Opatření pro předcházení haváriím .......................................................................... 19 4.9. Opatření týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu .................... 19 4.10. Dálkové přemísťování znečištění a zajištění vysoké úrovně ochrany životního

prostředí jako celku .................................................................................................. 19 4.11. Další podmínky ........................................................................................................ 19 4.12. Kontrola a monitorování .......................................................................................... 20 4.13. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení .......................... 20

5. VYPOŘÁDÁNÍ SE STANOVISKY A PŘIPOMÍNKAMI Ú ČASTNÍK Ů ŘÍZENÍ .................... 20 6. STANOVENÍ BAT...................................................................................................... 33

6.1. Dokumenty použité k porovnání zařízení s BAT..................................................... 34 7. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ BAT.................................................................................. 38

7.1. Použití nízkoodpadové technologie ......................................................................... 38 7.2. Použití látek méně nebezpečných ............................................................................ 38 7.3. Podpora zhodnocování a recyklace látek ................................................................. 38 7.4. Srovnatelné procesy ................................................................................................. 39 7.5. Technický pokrok..................................................................................................... 39 7.6. Charakter, účinky a množství emisí ......................................................................... 39 7.7. Datum uvedení zařízení do provozu......................................................................... 40 7.8. Doba potřebná k zavedení BAT............................................................................... 40 7.9. Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich

energetická účinnost ................................................................................................. 40 7.10. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a

rizik s nimi spojených na minimum ......................................................................... 40 7.11. Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí ........................................ 41

8. SEZNAM POUŽITÉ LEGISLATIVY .............................................................................. 41 9. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................... 42

4

0. Identifika ční údaje provozovatele zařízení

Název zařízení: Slévárna

Provozovatel zařízení: UNEX Slévárna, s.r.o.

Adresa sídla: Brníčko 1032, 783 93 Uničov

IČ: 26 82 38 61

Průmyslové činnosti dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.:

2.4. Slévárny železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 tun denně

Druh žádosti: § 42 zákona č. 76/2002 Sb.

Umístění zařízení:

Olomoucký kraj, obec Brníčko, k. ú. 774596 Brníčko, parcelní č. : 96/23; 526; 504; 363/78; 557;

1. Údaje o zařízení

UNEX Slévárna, s.r.o., se zabývá výrobou uhlíkových, nízko, středně a vysokolegovaných ocelových odlitků a odlitků z tvárné litiny. Do produkce patří odlitky pro železniční průmysl, automobilový průmysl, stavební a zemní stroje, těžké strojírenství, manipulační techniku a ostatní průmyslová odvětví. Odlitky jsou dodávány do tuzemska, na evropský i americký trh. Základní technologické úseky slévárny jsou: Tavírna, formovna a přípravna formovacích směsí, tepelné zpracování odlitků a cídírna (čistírna) odlitků. Tavírna oceli a tvárné litiny je určena k tavení kovů a jejich následné přepravě k odlévání do připravených forem. K výrobě tekuté uhlíkaté oceli s obsahem uhlíku do 0,7 %, nízko a středně legované oceli jsou instalovány 2 elektrické obloukové pece (EOP) OTO 5K a OTO 10K. Vsázka materiálu činí 5 t (OTO 5K) a 10 t (OTO 10K). Zdrojem tavení je elektrický oblouk mezi uhlíkovými elektrodami a vsázkou. Vsázka se do pecí prosazuje v sázecích koších za pomoci jeřábu. Základní součástí vsázky jsou Fe šrot, legury, přísady – Fe ruda a pomocné materiály – vápno, kazivec, koks. Při provozu elektrických obloukových pecí vznikají tuhé a plynné znečišťující látky, které jsou odsávány přes zákryty nad odpichovým a sázecím otvorem a elektrodovou částí, odkud jsou sběrným potrubím napojeny na 2 filtrační stanice. K tavení oceli a tvárné litiny se dále používají 3 elektrické indukční (EIP) středofrekvenční kelímkové pece ISTOL. Vsázka Fe šrotu, aditiv a pomocného materiálu činí 3 x 4 t. V indukčních pecích je vsázka zahřívána teplem vytvořeným sekundárním elektrickým proudem, který vzniká uvnitř kovu při intenzivním průchodu střídavého proudu primárním vinutím. Vsázka je do pece zavážena pomocí magnetického jeřábu, přísady a legury jsou dávkovány ručně podle požadované kvality taveného kovu. U pecí ISTOL slouží k odsávání škodlivin vznikajících při tavbě otočné odsávací zákryty. Odsávaný vzduch je veden do samostatné filtrační stanice. Formovna a přípravna formovacích směsí slouží k úpravě písku, přípravě formovacích a jádrařských směsí v mísičích, včetně výroby forem a jader, odlévání tekutého kovu z tavírny na licích polích formovny do připravených forem, chlazení forem, vytloukání odlitků, chlazení směsí po odformování a jejich regeneraci.

5

Jádra se zhotovují z jádrové směsi v jaderně technologickými postupy Hot – box a Croning. Formovací (jádrová) směs je připravována ze směsi regenerovaného a nového slévárenského písku. Furanová formovací směs se připravuje na kontinuálních mísičích ze směsi regenerovaného chromitového ostřiva, nového chromitového ostřiva, furanové pryskyřice a aktivátoru. Bentonitová formovací směs se vyrábí v kolových mísičích mícháním křemenného ostřiva s bentonitem s přídavkem polysacharidu. Směs je připravována mícháním křemenného nebo chromitového ostřiva s bentonitem a vodním sklem. Připravená směs je dopravována na formovnu v zakrytých bednách nebo násypkách. Odlévání slévárenských forem tekutým kovem se provádí ze slévárenské pánve se spodní výpustí. Odlité formy se nechávají podle tloušťky stěny odlitku a podle materiálu chladnout půl hodiny až několik hodin a pak se z nich vytloukají odlitky na vibračních roštech. Formovací rám se vrací jeřábem nebo válečkovým dopravníkem do formovny, vyklepaná formovací směs propadá na dopravní pás, vrací se do úpravny formovacích směsí a vlastní odlitek se přesouvá dopravníkem nebo jeřábem do cídírny odlitků. Místa se zvýšenou prašností jsou vybavena odsáváním. Odsátá znečištěná vzdušina je filtrována převážně v mokrých hladinových odlučovačích, které lze nalézt ve většině slévárenských provozů. Cídírna slouží k odstraňování zbytků formovacího písku a jader z povrchu odlitků. Čištění se provádí pomocí tryskacích strojů. Suché tryskače odlitků vrhají ocelové broky tlakem vzduchu nebo odstředivou silou otáčejícího se metacího kola s lopatkami na povrch odlitku, nárazem se uvolňuje nečistota z povrchu. Po otryskání se zbavují odlitky otřepků, vtoků a nálitků řezáním plamenem nebo odbrušováním brusnými kotouči. Větší ztuhlé zbytky po nálitcích a větší technologické přídavky se odstraňují třískovým obráběním v hrubovně cídírny. Ocelové odlitky se následně podrobují žíhání v plynových nebo elektrických pecích, aby se dosáhlo požadované struktury odlitku. Tepelné zpracování odlitků je prováděno v žíhacích pecích o celkovém tepelném výkonu 18,1 MW. Jako palivo se ve všech pecích používá zemní plyn nebo elektrická energie. Vozové (komorové) žíhací pece s vozovou nístějí a plynovým ohřevem (pece č. 1 až 4) jsou určeny k různým druhům ohřevů volně ložené vsázky. Používají se zejména k ohřevu pro žíhání odlitků, výkovků a tvářeného materiálu, a to jak z oceli, tak i z tvárné litiny. Průběžná (kontinuální) žíhací pec s plynovým ohřevem je určena pro kombinované plynulé žíhání (normalizaci), po němž následuje měkké žíhání, či žíhání k odstranění pnutí. Vozová žíhací pec 13. loď s plynovým ohřevem je určena pro normalizační žíhání a žíhání pro odstranění pnutí (popouštění) ocelolitinových odlitků. Vnitřní prostor plynových pecí je nuceně odsáván a odsávaná vzdušina s obsahem spalin z hoření zemního plynu je odváděna do venkovního prostředí pomocí komínů. Mimo plynové žíhací pece jsou pro tepelné zpracování odlitků instalovány 3 elektrické vozové pece, 3 elektrické šachtové pece, 3 elektrické komorové pece a 1 elektrická kalící pec.

1.0. Seznam průmyslových činností a popis zařízení dle přílohy č. 1

• Tavírna oceli a tvárné litiny s celkovou roční kapacitou 62 000 t tekutého kovu obsahuje: − 2 obloukové pece OTO 10K a OTO 5K s projektovanou denní kapacitou 135 t a 50 t

tekuté oceli. EOP OTO slouží k výrobě uhlíkaté oceli s obsahem C do 0,7 %, nízko a středně legované oceli s legurami Mn, Cr, V, Mo a Ni. Odtahy znečištěné vzdušiny z pecí jsou čištěny ve 2 filtračních tkaninových filtrech Herding HSL 1500-70/18“Z“. Pece pracují v pracovním cyklu natavování – oxidace – redukce a odpich ve 3 směnách denně.

6

− 3 středofrekvenční indukční kelímkové pece ISTOL s projektovanou denní kapacitou 63 t oceli a 45 t tekuté tvárné litiny. Vsázku tvoří Fe šrot s feroslitinami, tavenina kovu po stažení strusky je nauhličována a dolegována, je provedena srážecí dezoxidace a odpich. Odtahy z pecí jsou čištěny ve společné filtrační stanici, vybavené tkaninovým filtrem Herding HSL 1500-70/18“Z“. V cyklu tavení je vždy pouze 1 kelímek.

− Ohřev pánví s kapacitami 3,5; 5; 10 a 16 tun za účelem jejich vysušování a nahřívání před naléváním taveniny, je prováděn pomocí hořáků na zemní plyn s tepelnými výkony od 0,3 do 1 MWt. Spaliny z ohřevu jsou rozptylovány v pracovním prostředí tavírny.

1.0. Seznam průmyslových činností a popis zařízení mimo rámec přílohy č. 1

• Formovna a výrobna formovacích směsí s projektovanou roční kapacitou vyrobených odlitků 25 000 tun je tvořena technologickými úseky:

− Příprava formovacích a jádrových směsí je prováděna v kontinuálních a kolových mísičích. Křemičitý písek je předem vysoušen v bubnové sušárně BS 189. Formovací a jádrové směsi jsou tvořeny převážně z regenerovaných ostřiv písku a chromitu, částečně z čerstvých ostřiv. Furanová směs se mimo výše uvedená ostřiva dále skládá z přídavku furanové pryskyřice, formaldehydu a aktivátoru na bázi kyseliny paratoluensulfonové. Bentonitová směs je mimo obou druhů ostřiv dále tvořena bentonitem, lupkem, šamotem, sodou, vápnem, vodním sklem, denaturovaným ethanolem, škroby a fenolickou pryskyřicí.

− Výroba forem a jader je prováděna na ruční nebo strojní formovně sypáním směsí z mísičů na model formy nebo jádro a ručním dopěchováním. Výroba jader je prováděna technologickými postupy Hot – Box v elektricky vyhřívaných jadernících a Croning v jadernících vyhřívaných zemním plynem. K výrobě jader je provozováno 19 vstřelovacích strojů.

− Odlévání kovu na licím poli je prováděno z licích pánví ze zátkami. Odlévací pole nejsou odsávána a vzdušina není čištěna.

− Vytloukání forem se provádí po ztuhnutí kovu a vychladnutí odlitků na 3 vytřásacích roštech. Po oddělení odlitku a vychlazení směsi následuje regenerace směsi (drcení hrudek, magnetická separace Fe a chromitu, odtřídění hrubých a jemných nevyužitelných podílů).

Veškeré výše uvedené technologické úseky formovny a výrobny formovacích směsí (mimo odlévací pole) jsou odsávány a vzdušiny čištěny v mokrých hladinových, mokrých vírníkových odlučovačích a tkaninových filtrech.

• Tepelné zpracování odlitků s projektovanou kapacitou tepelně zpracovaných odlitků z oceli a tvárné litiny 120 t/den je prováděno ve 4 vozových žíhacích pecích, průběžné žíhací peci a žíhací peci 13. lodě, které jsou otápěny zemním plynem s odsáváním spalin a rekuperací tepla. Elektrické vozové, šachtové, komorové a kalící pec nejsou odsávány.

• Cídírna s projektovanou denní kapacitou 120 t upravených odlitků zahrnuje pracoviště:

− Tryskání odlitk ů ocelovými broky v 10 tryskačích s odtahy vzdušiny a čištěním v mokrých hladinových odlučovačích.

− Broušení odlitků ve 2 stojanových bruskách (mokrý hladinový odlučovač) a v 1 kyvadlové brusce (pouze odsávání).

7

− Ostatní pracoviště s hrubým obráběním odlitků a jejich apretací (pálení, svařování a upalování), jsou převážně bez odsávání vzdušiny.

− Ruční lakovna je malým zdrojem znečišťování ovzduší pro ruční nátěry odlitků vodouředitelnými barvami s odsáváním vzdušiny (viz kap. 5.1.2 žádosti)

1.0. Přímo spojené činnosti

• Skladování a logistika surovin a výrobků zahrnuje sklady ingotů, šrotu, přísad, komponent formovacích a jádrových směsí, odlitků a jejich expedice.

• Skladování a logistika chemických látek zahrnuje soubor veškerých chemických látek a přípravků pro zařízení UNEX Slévárna.

• Laboratorní analýzy slouží ke kvalitativním rozborům vstupních surovin, chemických látek a přípravků pro výrobu odlitků.

• Měření a regulace zahrnuje současný systém řízení, kontroly a sledování dodávek energií pro výrobu odlitků.

• Vytápění, větrání a vzduchotechnika slouží k zajištění dodávek tepla a čistoty pracovního prostředí ve výrobních a nevýrobních objektech.

• Požární signalizace a hašení zahrnuje systém prevence požáru a postupu při jeho likvidaci.

• Rozvod elektrické energie je zajištěn přípojkou vvn z distribuční sítě ČEZ, transformací a rozvodnami, včetně kompenzace jalového výkonu.

• Průmyslový rozvod zemního plynu je proveden z distribuční sítě společnosti Severomoravská plynárenská přes regulační stanici do objektů slévárny.

• Průmyslový rozvod stlačeného vzduchu je realizován pomocí vlastní kompresorové stanice.

• Rozvod pitné vody je zajišťován z vlastního vrtu podzemní vody bez úprav pro pitné účely, technologii a v sociálních zařízeních.

• Průmyslový rozvod užitkové (technologické) vody slouží pouze jako náhradní zdroj pro případ poruchy nebo nedostatečné kapacity rozvodu pitné vody.

• Průmyslový rozvod technických plynů ke spotřebičům zahrnuje rozvody kyslíku, acetylenu, oxidu uhličitého, argonu a směsného plynu argonu s oxidem uhličitým.

• Odvod dešťových odpadních vod je vyveden přes lapoly na podnikovou BČOV a odtud do vodního toku Oskava.

• Odvod splaškových vod je vyveden na podnikovou BČOV, vody z provozu závodní jídelny jsou předčištěny v lapolu.

• Odvod průmyslových odpadních vod je prováděn vyvážením cisternou na kalové pole podnikové ČOV k odvodnění.

• Shromažďování a odvoz odpadů je prováděno původcem odpadů, odvoz smluvními, ze zákona oprávněnými smluvními partnery.

• Údržba technologie je prováděna interními pracovníky. • Údržba areálu (komunikace, zeleň) je prováděna externě. • Stravování je zajišťováno v podnikové jídelně.

Poznámka: Doporučujeme do kap. 2.3 vyjádření doplnit „Monitoring a měření“, obsahující systém zjišťování koncentrací emitovaných škodlivin znečišťujících ovzduší a vody, odpady, měření hluku v nejbližší bytové zástavbě.

8

Popis zařízení a s ním přímo spojených činností vychází z kapitol 5.1.1 – 5.1.3 žádosti. Popis jednotlivých zařízení a pracovišť je součástí žádosti o vydání IP. Přesné technické parametry jsou obsaženy v kapitole 5.2 žádosti o vydání IP.

1. Stanovisko k žádosti

Na základě požadavku, č.j. KUOK 17607/2007, ze dne 16.1.2007, jsme posoudili žádost o vydání IP společnosti UNEX Slévárna, s.r.o. Uničov, pro zařízení UNEX Slévárna. Doporučujeme vydat IP za níže navržených závazných podmínek provozu zařízení. Provozovatel doloží před vydáním IP: 0) Způsob nakládání s využitelnými druhy odpadů, vytříděnými z odpadu katalogového čísla

20 03 01 Směsný komunální odpad. 0) Jmenování odpadového hospodáře společnosti a doklady o jeho odborné způsobilosti 0) Provozovatel předloží ve smyslu § 14 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech

na základě ustanovení § 39 odst. 3 téhož zákona ohlášení o přebírání a využívání odpadu katalog. č. 17 04 05 jako surovinové vsázky do EOP a EIP.

9

3. Návrh závazných podmínek provozu zařízení

Pokud u jednotlivých podmínek není uvedeno jinak, platí závazný termín jejich dosažení od data nabytí právní moci IP. Závazné podmínky byly stanoveny pouze pro zdroje, které jsou uvedeny v kap. 5.1 žádosti o vydání IP.

1.0. Ovzduší

Kategorizace jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší byla provedena provozovatelem (viz kap. 5.1 žádosti) a je uvedena tak, jak je definována v příloze č. 1, bodu 2.4 nařízení vlády č. 615/2006 Sb. a vyjádření k žádosti o vydání IP od KÚ Olomouckého kraje, odboru ŽPZ, č.j KUOK/22513/2007-3/223, ze dne 28.2.2007. Poznámka: − provozovatel předložil v příloze č. II.06 žádosti o vydání IP rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc, č.j. 08/OO/04784/04/Pt, ze dne 2.7.2004, o kategorizaci zdrojů znečišťujících ovzduší pro zařízení UNEX Slévárna. Vzhledem k nabytí účinnosti nařízení vlády č. 615/2006 Sb., není již tato kategorizace aktuální,

− provozovatel předložil v příloze č. III.01 žádosti zpracovaný provozní řád velkého zdroje znečišťování ovzduší pro provozy „Tavírna, formovna a tepelné zpracování odlitků“ a v příloze č. III.02 provozní řád „Odprašování SF pecí“,

− provozovatel předložil v příloze č. II.09 žádosti o vydání IP rozhodnutí KÚ Olomouckého kraje, odboru ŽPZ, č.j. KUOK/13910/04/OŽPZ/707, ze dne 15.2.2004, o schválení provozního řádu zařízení UNEX Slévárna.

Návrh závazných emisních limitů je dále uveden pro zdroje uvedené žadatelem v kap. 8.1 žádosti o vydání IP. 1) Dodržovat navržené emisní limity uvedené v následujících tabulkách Tabulka 4.1.1. Návrh závazných emisních limitů pro Tavírnu – EOP OTO

Emisní zdroj Látka nebo ukazatel

Emisní limity podle platné legislativy (mg/m3 )

Návrh závazného emisního limitu

(mg/m3 )

75 1)

(do 31.12.2009) TZL

20 1)

(od 1.1.2010)

20 (vztažné podmínky A)

NOx jako NO2

400 1) 100

CO

1 000 1)

700

102 Elektrická oblouková pec OTO 5K

103 Elektrická oblouková pec OTO 10K

(2 x lamelové filtry Herding)

Komíny č. 020 a 022

Velké zdroje znečišťování ovzduší

SO2

2 500 2)

(při hmotnostním toku vyšším než 20

kg/h)

100

1) nařízení vlády č. 615/2006 Sb., bod 2.4 2) vyhláška č. 356/2002 Sb., příloha č. 1, skupina 1

10

Pro TZL specifický emisní limit, platný do 31.12.2009, znamená koncentraci příslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek (vztažné podmínky C), pro specifický emisní limit, platný od 1.1.2010 znamená koncentraci příslušné látky v suchém plynu za normálních stavových podmínek plynu (vztažné podmínky A). Pro NO2 a CO specifický emisní limit znamená koncentraci příslušné látky v suchém plynu za normálních stavových podmínek plynu (vztažné podmínky A). Jednorázové autorizované měření TZL, NO2 a CO bude prováděno 1 x za kalendářní rok. Obecný emisní limit pro SO2 znamená koncentraci příslušných látek ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek (vztažné podmínky B). Jednorázové autorizované měření emisí SO2 bude prováděno 1 x za kalendářní rok. Povinnost měření těchto látek je navržena z důvodu prosazování nauhličovadel a redukčního prostředku ve vsázce do pece (slévárenský koks). Zařízení spadá dle bodu (1) §17 vyhlášky č. 356/2002 Sb. mezi jmenovitě určené zdroje. Povinnost měřit další znečišťující látky je dána bodem (2) §17 vyhlášky č. 356/2002 Sb. Pro tyto látky jsou navrženy obecné emisní limity. Při jednorázovém autorizovaném měření znečišťujících látek Cd, Hg, As, Pb, Zn, PCB, PAH, PCDD a PCDF je zjišťována koncentrace příslušných látek ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu (obvykle kyslíku) při vztažných podmínkách B. Četnost měření látek dle bodu (2) §17 vyhlášky č. 356/2002 Sb. bude 1 x za 3 kalendářní roky.

Tabulka 4.1.2. Návrh závazných emisních limitů pro Tavírnu – EIP ISTOL č. 1, 2 a 3




(mg/m3 )

75 1) (do 31.12.2009)

105 Elektrické indukční

pece č. 1, 2 a 3

(1 x lamelový filtr Herding) Společný komín č. 022

Velký zdroj znečišťování

ovzduší

TZL

20 1) (od 1.1.2010)

20

(vztažné podmínky A)

1) nařízení vlády č. 615/2006 Sb., příloha č. 1, bod 2.4. Pro TZL specifický emisní limit, platný do 31.12.2009, znamená koncentraci příslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek (vztažné podmínky C), pro specifický emisní limit, platný od 1.1.2010, znamená koncentraci příslušné látky v suchém plynu za normálních stavových podmínek plynu (vztažné podmínky A). Jednorázové autorizované měření TZL bude prováděno 1 x za kalendářní rok. Zařízení spadá dle bodu (1) §17 vyhlášky č. 356/2002 Sb. mezi jmenovitě určené zdroje. Povinnost měřit další znečišťující látky je dána bodem (2) §17 vyhlášky č. 356/2002 Sb. Pro tyto látky jsou navrženy obecné emisní limity. Při jednorázovém autorizovaném měření znečišťujících látek Cd, Hg, As, Pb, Zn, PCB, PAH, PCDD a PCDF je zjišťována koncentrace příslušných látek ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu

11

(obvykle kyslíku) při vztažných podmínkách B. Četnost měření látek dle bodu (2) §17 vyhlášky č. 356/2002 Sb. bude 1 x za 3 kalendářní roky.

Tabulka 4.1.3. Návrh závazných emisních limitů pro Tavírnu – ohřev licích pánví




(mg/m3 )

TZL

100 1) 50

NOx po přepočtu na NO2

500 2) (při hmot. toku

vyšším než 10 kg/h) 100

106 Ohřev pánví

(bez čištění spalin)

Komíny č. 019, 021 a 024

Střední zdroj znečišťování ovzduší

CO

800 2)

(při hmot. toku vyšším než 5 kg/h)

50

1) nařízení vlády č. 615/2006 Sb., příloha č. 1, bod 2.4. 2) vyhláška č. 356/2002 Sb., příloha č. 1, skup. 1 Pro TZL specifický emisní limit znamená koncentraci příslušné látky za obvyklých provozních podmínek, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu (vztažné podmínky C). Jednorázové měření emisí TZL bude prováděno ve smyslu § 8 odst. (2) písm. d) vyhlášky č. 356/2002 Sb. 1 x za 5 kalendářních roků, ne dříve než po uplynutí 30 měsíců od data předchozího měření. Obecný emisní limit pro NO2 a CO znamená koncentraci příslušných látek ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek (vztažné podmínky B). Jednorázové autorizované měření emisí SO2 bude prováděno 1 x za 5 kalendářních roků.

12

Tabulka 4.1.4. Návrh závazných emisních limitů pro Přípravu bentonitové formovací

směsi




(mg/m3 )

108 Příprava bentonitové formovací směsi:

− kolové mísiče (odlučovač CARM GH, výduch č. 001a)

− pneudoprava písku (odlučovač MVA, výduch č. 001c)

− sklad bentonitu a rotační sušárna písku (hladinový odlučovač DK VOP-4, výduch č. 028)

− příprava směsi II a zásobníky vratného písku (odlučovač MVA, výduch č. 031)

− chladička písku GF (mokrý cyklónový odlučovač, výduch č. 032)

− úpravna směsi Simpson (hladinový odlučovač DK VOP-4, výduch č. 033)

Střední zdroje znečišťování

ovzduší

TZL 100 1) 50

1) nařízení vlády č. 615/2006 Sb., příloha č. 1, bod 2.4. 2) vyhláška č. 356/2002 Sb., příloha č. 1, skup. 1 Pro TZL specifický emisní limit znamená koncentraci příslušné látky za obvyklých provozních podmínek, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu (vztažné podmínky C). Jednorázové měření emisí TZL bude prováděno ve smyslu § 8 odst. (2) písm. d) vyhlášky č. 356/2002 Sb. 1 x za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího měření.

13

Tabulka 4.1.5. Návrh závazných emisních limitů pro Přípravu furanové formovací směsi




(mg/m3 )

TZL 100 1) 20

108 Příprava furanové směsi: − mísiče furanových směsí

(tkaninový filtr FVU 150, výduch č. 063)

− regenerace furanových směsí, zásobníky (tkaninový filtr FVU 200, výduch č. 065)


ovzduší

Těkavé organické látky jako TOC

50 2) (pro celkovou hmotnostní

koncentraci těchto látek)

50

1) nařízení vlády č. 615/2006 Sb., příloha č. 1, bod 2.4. 2) vyhláška č. 356/2002 Sb., příloha č. 1, skup. 1 Pro TZL specifický emisní limit znamená koncentraci příslušné látky za obvyklých provozních podmínek, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu (vztažné podmínky C). Jednorázové měření emisí TZL bude prováděno ve smyslu § 8 odst. (2) písm. d) vyhlášky č. 356/2002 Sb. 1 x za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího měření. Obecný emisní limit pro TOC znamená koncentraci příslušných látek ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek (vztažné podmínky B). Jednorázové autorizované měření emisí TOC bude prováděno 1 x za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího měření.

14

Tabulka 4.1.6. Návrh závazných emisních limitů pro Formovnu


Emisní limity podle platné legislativy

(mg/m3 )


(mg/m3 )

107 Formovna (bentonit. směsi): − spodní doprava písku

(hladinový odlučovač DK VOP-4, výduch č. 002)

− vytloukací rošt – 4. pole (tkaninový filtr Cipres, výduch č. 003)

− vytloukací rošt – 5. a 6.pole (hladinový odlučovač DK VOP-4, výduch č. 004)

− vytloukací rošt – 7. pole TELUS (hladinový odlučovač DK VOP-4, výduch č. 005)

− jádrovací stroj KHBK-3k pro Hot – Box (pouze odtah bez čištění, výduch č. 014)

− jádrovací stroj Shalco pro Croning (pouze odtah bez čištění, výduch č. 015a a 015b)


ovzduší

TZL 100 1)

50 (pro mokré odlučovače

a jádrovací stroje)

20 (pro tkaninové odlučovače)

TZL 100 1) 20 107 Formovna (furanové směsi): − vytloukací rošt – 2. pole

(tkaninový filtr FVU, výduch č. 064)

Střední zdroj znečišťování ovzduší

Těkavé organické látky jako TOC

50 2) (pro celkovou hmotnostní

koncentraci těchto látek)

50

1) nařízení vlády č. 615/2006 Sb., příloha č. 1, bod 2.4. 2) vyhláška č. 356/2002 Sb., příloha č. 1, skup. 1 Pro TZL specifický emisní limit znamená koncentraci příslušné látky za obvyklých provozních podmínek, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu (vztažné podmínky C). Jednorázové měření emisí TZL bude prováděno ve smyslu § 8 odst. (2) písm. d) vyhlášky č. 356/2002 Sb. 1 x za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího měření. Obecný emisní limit pro TOC znamená koncentraci příslušných látek ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek (vztažné podmínky B). Jednorázové autorizované měření emisí TOC bude prováděno 1 x za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího měření.

15

Tabulka 4.1.7. Návrh závazných emisních limitů pro Tepelné zpracování odlitků




(mg/m3 )

TZL

100 1) 50

NOx po přepočtu na NO2

500 2) (při hmot. toku

vyšším než 10 kg/h) 100

110 Tepelné zpracování

odlitků: − vozová žíhací pec č. 1 − vozová žíhací pec č. 2 − vozová žíhací pec č. 3 − vozová žíhací pec č. 4 − průběžná žíhací pec č. 5 − žíhací pec 13. loď

(bez čištění spalin) Výduchy č. 057, 060,061, 062a,

062b)

Střední zdroje znečišťování ovzduší

CO 800 2)

(při hmot. toku vyšším než 5 kg/h)

50

1) nařízení vlády č. 615/2006 Sb., příloha č. 1, bod 2.4. 2) vyhláška č. 356/2002 Sb., příloha č. 1, skup. 1 Pro TZL specifický emisní limit znamená koncentraci příslušné látky za obvyklých provozních podmínek, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu (vztažné podmínky C). Jednorázové měření emisí TZL bude prováděno ve smyslu § 8 odst. (2) písm. d) vyhlášky č. 356/2002 Sb. 1 x za 5 kalendářních roků, ne dříve než po uplynutí 30 měsíců od data předchozího měření. Obecný emisní limit pro NO2 a CO znamená koncentraci příslušných látek ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek (vztažné podmínky B). Jednorázové autorizované měření emisí SO2 bude prováděno 1 x za 5 kalendářních roků.

16

Tabulka 4.1.8. Návrh závazných emisních limitů pro Cídírnu odlitk ů (tryskání, broušení odlitků a ostatní pracoviště)

Emisní zdroj

Látka nebo ukazatel



(mg/m3 )

111 Tryskání odlitků: − 10 ks tryskacích strojů (mokré odlučovače DKVOP)

Výduchy č. 035, 038, 039, 041, 046, 050, 051 a 052

112 Broušení odlitků:

− 2 ks stojanové brusky (mokrý odlučovač DKVOP 4)

Výduch č. 041 − 1 ks kyvadlová bruska

(bez čištění vzdušiny) Výduch č. 042)

− apretační kabina Tellus (mokrý odlučovač DKVOP 4)

Výduch č. 046

Střední zdroje znečišťování ovzduší

TZL 100 1) 50

1) nařízení vlády č. 615/2006 Sb., příloha č. 1, bod 2.4. Pro TZL specifický emisní limit znamená koncentraci příslušné látky za obvyklých provozních podmínek, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu (vztažné podmínky C). Jednorázové měření emisí TZL bude prováděno ve smyslu § 8 odst. (2) písm. d) vyhlášky č. 356/2002 Sb. 1 x za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího měření.

Poznámka: Snížení emisních limitů vychází z posouzení naměřených hodnot koncentrací škodlivin, uvedených v protokolech autorizovaného měření, s hodnotami zákonných limitů, z BAT parametrů pro danou technologii, typu koncového čištění vzdušiny, včetně porovnání s obdobnými technologiemi v ČR, návrhu závazných podmínek pro ovzduší, uvedených ve stanovisku KÚ Olomouckého kraje, odboru ŽPZ a v kapitole 13.1 žádosti. V průběhu řízení bude schválen aktualizovaný Soubor technických provozních parametrů a technickoorganizačních opatření (provozní řád) ve smyslu § 11 odst. 2 zákona č. 86/2002 Sb. pro velké zdroje znečišťování ovzduší, zpracovaný dle přílohy č. 10 vyhlášky č. 356/2002 Sb. Aktualizovaný provozní řád bude odsouhlasen OI ČIŽP, včetně kategorizace jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší. V provozním řádu budou zapracovány podmínky IP. .

17

1.0. Voda

Provozovatel má zpracován Havarijní plán – plán opatření pro případ havárie podle § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách v areálu společnosti UNEX Slévárna, s.r.o., zpracovaný ve smyslu vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, který bude schválen řízením o vydání IP. UNEX Slévárna, s.r.o., nemá k dispozici vodu z povrchových zdrojů. Při běžném provozu technologie se používá k technologickým účelům pitná voda. Pro chlazení vinutí středofrekvenčních pecí ISTOL se používá samostatný uzavřený chladící okruh doplňovaný z vrtu HV 101 v majetku UNEX a.s. Celý areál UNEX Slévárny, s.r.o. je zásobován pitnou vodou z Artézské studny pro pitnou vodu, která je ve vlastnictví UNEX a.s. Pitná voda se používá přímo v technologii, sociálních zařízeních a v závodní jídelně. Tato voda není společností UNEX Slévárna, s.r.o. dále žádným způsobem upravována. Pitná voda dodávaná UNEX a.s., je odebírána na základě smluvního vztahu mezi UNEX Slévárna, s.r.o. a UNEX a.s. (Kopie smlouvy je uvedena v příloze č. XVI - Smlouva o zajištění dodávek technologických energií). Odebrané množství je měřeno dílčími vodoměry na jednotlivých technologických uzlech, šatnách a sociálních zařízeních. Celková spotřeba pitné vody je zjišťována součtem hodnot naměřených na dílčích vodoměrech. Srážkové, splaškové i průmyslové odpadní vody jsou svedeny do jednotné kanalizace průmyslového areálu s vyústěním na ČOV provozovanou společností UNEX a.s. Správce kanalizační sítě nestanovil pro UNEX Slévárna, s.r.o., samostatné parametry odpadní vody, vypouštěné do jednotné kanalizace a jsou vypouštěny v souladu s platným Kanalizačním řádem společnosti UNEX a.s. Závazné podmínky nejsou navrženy.

1.0. Hluk, vibrace a neionizující záření

a) Hluk Měření hluku v poslední době nebylo provedeno.

0) Dodržovat nejvyšší přípustné hodnoty hluku stanovené v nařízení č. 148/2006 Sb. Denní doba 50 dB (6,00 až 22,00) Pro noční dobu 40 dB (22,00 až 6,00)

b) Vibrace Závazné podmínky nejsou navrženy. c) Neionizující záření Závazné podmínky nejsou navrženy.

1.0. Nakládání s odpady

Se vzniklými odpady bude nakládáno dle zákona č.185/2001 Sb., ve znění zákona č. 106/2005 Sb. o odpadech a jeho prováděcích předpisů.

18

Poznámka: Provozovatel má udělen souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady (viz příloha č. II.07 žádosti) rozhodnutím KÚ Olomouckého kraje, odboru ŽPZ, č.j. KUOK 75849/2006, ze dne 2.8.2006. Provozovatel vypracoval Plán odpadového hospodářství pro společnost UNEX Slévárna, s.r.o. (viz příloha č. XV žádosti). Stanovisko KÚ Olomouckého kraje ke zpracovanému POH nebylo k žádosti doloženo. Provozovatel obdržel rozhodnutím Městského úřadu Uničov, č.j. MÚUV 4963/2006, ze dne 20.6.2006, souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů 3 druhů nebezpečných odpadů podskupiny 13 02, zařazených pod katalog. č. 13 02 08, 3 druhů nebezpečných odpadů na bázi emulzí a zaolejované vody z odlučovačů, zařazených pod katalog. č. 12 01 09, 7 druhů odpadů kategorie ostatní včetně obalů (dřevo, sklo), zařazených pod katalog. č. 20 03 01 a 2 druhů odpadů z tavírny na bázi strusky a vyzdívek, zařazených pod katalog. č. 10 09 03. Z tabulky v kap. 10.1 žádosti o produkci odpadů není zřejmé, jak původce nakládá s využitelnými druhy odpadů podskupiny 15 01 (15 01 01, 15 01 02, 15 01 03, 15 01 04, 15 01 07, vytříděnými z odpadu katalog. č. 20 03 01 Směsný komunální odpad. Provozovatel předložil v příloze č. II.10 žádosti zápis do „Seznamu osob“ dle ustanovení § 14 zákona č. 477/2001 Sb. od MŽP ČR, zn. 570/1246/06/On, ze dne 18.7.2006. Souhlasy budou nahrazeny řízením o vydání IP. K ústnímu jednání provozovatel může aktualizovat seznam „N“ odpadů pro zařízení Lakovna, které budou zahrnuty do IP.

5.0. Opatření k vyloučení rizik po ukončení činnosti

Tři měsíce před ukončením provozu bude předložen povolovacímu orgánu „Plán postupu ukončení provozu“ podléhající schválení všemi dotčenými orgány.

6.0. Ochrana zdraví člověka, zvířat a životního prostředí

Závazné podmínky nejsou navrženy. Poznámka: Všechny bezpečnostní listy nebezpečných chemických látek a přípravků musí odpovídat požadavkům vyhlášky č. 231/2004 Sb. a § 23 zákona č. 356/2003 Sb. Podle zákona č. 356/2003 Sb. je třeba označit používané chemické látky a chemické přípravky, skladované nebezpečné chemické látky a přípravky. Pověřená osoba nakládající s nebezpečnými chemickými látkami musí mít trvale k dispozici bezpečnostní listy všech chemických látek. Při periodickém školení obslužného personálu zdůrazňovat i hlediska související s ochranou zdraví a životního prostředí.

7.0. Hospodárné využití surovin a energie

Poznámka: Provozovatel předložil v příloze č. VIII.01 žádosti „Energetický audit“ UNEX, a.s., vyplývající ze zákonného ustanovení § 9 odst. 3, písm c) zákona č. 406/2000 Sb. a § 10 odst. 2 vyhlášky č. 213/2001 Sb. Dle údajů uvedených provozovatelem v kap. 7.4.1 žádosti činí jeho celková roční spotřeba energie 280 000 GJ (údaj z roku 2005).

19

1) Provozovatel na základě závěrečné zprávy a doporučené varianty auditora „Energetického auditu“ společnosti předloží na KÚOK, odbor ŽPZ, návrh na realizaci nápravných opatření, dotýkajících se posuzovaného zařízení v oblasti úspor energií, surovin a materiálů. T: bude dohodnut na ústním jednání o žádosti.

1.0. Opatření pro předcházení haváriím

Poznámka: Provozovatel předložil v příloze č. XVII.01 žádosti o vydání IP ve smyslu § 4 odst. 8 zákona č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií protokolární oznámení o hodnocení rizikovosti a zařazení objektu nebo zařízení do skupiny „A“ či „B“, ze kterého vyplynulo, že objekty zařízení, v nichž jsou umístěny či využívány nebezpečné chemické látky a přípravky, nesplňují podmínky pro limitní množství dle tabulky I či tabulky II přílohy č. 1 zákona a také součty jejich poměrného množství jsou menší jak 1. Stanovisko KÚOK k výše uvedenému oznámení nebylo k žádosti doloženo.

1.0. Opatření týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu

Závazné podmínky nejsou navrženy.

1.0. Dálkové přemísťování znečištění a zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku

Poznámka: Provozovatel v příloze č. XIV žádosti předložil Rozptylovou studii UNEX Slévárna, a.s., zpracovanou E – expert Ostrava, spol. s r.o., hodnotící vliv škodlivých emisí TZL, SO2, NO2, CO a TOC ze zařízení na imisní situaci v jeho okolí. Ze závěru studie vyplývá, že na základě vypočtených modelových koncentrací znečišťujících látek lze konstatovat, že provoz posuzovaného zdroje se podílí na znečišťování okolí především imisemi suspendovaných látek PM10,, u ostatních hodnocených látek nemá významnější vliv na celkovou imisní situaci lokality. Dle předložených podkladů zařízení není zdrojem dálkového přenosu znečištění (viz kap. 3.1 žádosti). Závazné podmínky nejsou navrženy.

1.0. Další podmínky

0) Změna technologie formování na 1. poli formovny za použití samotuhnoucích furanových směsí z důvodu zvýšení kvality odlitků a možnost regenerace směsi. T: do 31.12.2007

0) Změna technologie modifikace při výrobě tvárné litiny na modifikaci plněným profilem v zařízení MAWIS. T. do 31.5.2007

0) Modernizace chladničky písku (výduch č. 32) novým zařízením, včetně rekonstrukce odsávání na úroveň zařízení BAT. T: od roku 2007 do 31.12.2009

20

1.0. Kontrola a monitorování

Viz. kapitola 4.1. a kapitola 4.13

1.0. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení

Provozovatel zařízení je povinen podle příslušných právních předpisů: − předložit dílčí roční zprávu plnění podmínek IP KÚ Olomouckého kraje, odboru

životního prostředí a zemědělství, ke 30. 4. běžného roku,

− ohlásit KÚ Olomouckého kraje plánovanou změnu zařízení,

− neprodleně hlásit dotčeným orgánům všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí.

1. Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení

KÚ Olomouckého kraje byla doručena vyjádření k žádosti o integrované povolení od:

− ČIŽP OI Olomouc, Tovární 41, 772 00 Olomouc, zn.: 48/IPP/0707187.01/07/OLK, ze dne 21.3.2007.

− Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci, Wolkerova 6, 779 11 Olomouc, č.j.: 2007/349/611, ze dne 12.3.2007.

− Krajský ú řad Olomouckého kraje, 1. náměstek hejtmana, Jeremenkova 40a, 77911 Olomouc, č.j.: KÚOK/20678/2007-3/223, ze dne 28.2.2007 – bez připomínek.

− Krajský ú řad Olomouckého kraje, stanovisko orgánu ochrany přírody, Jeremenkova 40a, 77911 Olomouc, ze dne 27.2.2007 – bez připomínek.

− Krajský ú řad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Jeremenkova 40a, 77911 Olomouc, č.j.: KÚOK/2007, ze dne 8.3.2007.

Vypořádání s připomínkami ČIŽP OI Olomouc ČIŽP jako orgán pověřený kontrolou plnění povinností stanovených zákonem č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, ve znění pozdějších předpisů, obdržela od Krajského úřadu Olomouckého kraje oznámení o zahájení řízení ve věci žádosti o vydání integrovaného povolení na zařízení „UNEX Slévárna“, jehož provozovatelem je společnost UNEX Slévárna s.r.o., se sídlem Brníčko 1032, 783 93 Uničov, a zaslání žádosti k vyjádření. Po prostudování vydává ČIŽP následující připomínky:

• ČIŽP upozorňuje, že neobdržela k uvedené žádosti doklady o plnění povinností uvedených v § 39 odst. č zákona č. 254/2001 Sb., zejména o splnění podmínek uvedených pod písmenem c).

• Z hlediska ochrany ovzduší od 1.1.2007 nabylo platnosti nařízení vlády č. 615/2006 Sb. a bylo zrušeno nařízení vlády č. 353/2002 Sb. V souladu s bodem 2.4 „Slévárny železných kovů“ p řílohy č. 1 nařízení vlády č. 615/2006 Sb. dochází ke

21

změně kategorií zdrojů znečišťování ovzduší, některých emisních limitů a podmínek provozování. Tyto změny je třeba zapracovat do předložených dokumentů týkajících se ochrany ovzduší.

ČIŽP proto doporučuje odstranění uvedených nedostatků do doby vydání integrovaného povolení na zařízení společnosti. Zohledněno v kapitolách 4.1 a 4.2

Vypořádání s připomínkami KHS Olomouc Po zhodnocení souladu předložených podkladů, dotýkajících se zájmů chráněných orgánem ochrany veřejného zdraví, s požadavky stanovenými zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a jeho prováděcích předpisů, vydává KHS Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci toto

v y j á d ř e n í : k předložené žádosti o vyjádření k vydání integrovaného povolení na zařízení společnosti UNEX Slévárna s.r.o. „UNEX Slévárna“ Uničov, nemá orgán ochrany veřejného zdraví připomínky.

Vypořádání s připomínkami KÚ Olomouc

VYJÁDŘENÍ

k žádosti o vydání integrovaného povolení z hlediska zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů

UNEX Slévárna

Provozovatel: UNEX Slévárna, s.r.o., Brníčko 1032, 783 93 Uničov

Předmětem žádosti je vydání integrovaného povolení podle ustanovení § 13 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále je zákon o integrované prevenci).

Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, posoudil předloženou žádost a prostudoval předloženou dokumentaci s tím, že z hlediska ochrany ovzduší sděluje následující :

Žádost o integrované povolení je podávána pro technologická zařízení určená pro výrobu ocelových i litinových odlitků. Provoz slévárny se skládá z několika základních technologických úseků, které jsou vzájemně propojeny. Základní technologické úseky slévárny jsou: Tavírna, formovna a přípravna formovacích směsí, tepelné zpracování odlitků a cídírna (čistírna) odlitků.

Z hlediska právní úpravy oblasti ochrany ovzduší se jedná o zdroje: obloukové tavící pece, indukční tavící pece, ohřev pánví, formovna, plynové technologie formovny, přípravna formovacích směsí, cídírna a tepelné zpracování odlitků.

1.Tavírna Z pohledu zákona o ochraně ovzduší se jedná o velký zdroj znečišťování ovzduší, který je provozován na základě schváleného provozního řádu. Technologický pracovní soubor

22

zařízení tavírny je tvořen dílčími technologickými celky, se kterými jsou spojené jednotlivé technologické činnosti.

Základní technologické úseky tavírny: 0. Tavící pece OTO 0. Tavící pece ISTOL 0. Ohřev pánví 0. Přeprava tekutého kovu

Tavírna − jedna tavicí oblouková pec OTO 5K pro tavení oceli − jedna tavící oblouková pec OTO 10K pro tavení oceli − tři SF indukční pece ISTOL pro tavení oceli a tvárné litiny

Číslo zař.

Čís. kom

Čís. zdroje

Skladba zdroje

102 020 102 Oblouková pec OTO 5K 103 022 103 Oblouková pec OTO 10K 105 118 119

025 105 SF pec ISTOL 1 SF pec ISTOL 2 SF pec ISTOL 3

106 - 106 Ohřev pánví Měření je prováděno na tělesech ocelových komínů, na výstupu ze zařízení na snižování emisí TZL. Hlavními znečišťujícími látkami jsou: Elektrické obloukové pece: TZL, NO2, CO, Cd, Hg, Pb, As, PCDD/F, PCB, PAH Elektrické indukční pece: TZL, Cd, Hg, Pb, As, PCDD/F, PCB, PAH Ohřev pánví: zdroj nemá definovaný výduch, sleduje se spotřeba zemního plynu Rozsah sledovaných toxických kongenerů PCDD/F, PCB, PAH odpovídá požadavkům §17 vyhlášky MŽP č. 356/2002 Sb.

Tavící pece OTO 5K a OTO 10K

Elektrické obloukové pece OTO slouží k výrobě tekuté uhlíkaté oceli s obsahem C do 0,7 %, nízko a středně legované oceli, legované Mn, Cr, V, Mo, Ni.

Pece mají pecní vanu s kuželovými stěnami, otočné víko pro zavážení vsázky, elektrohydraulickou regulaci, držáky elektrod a hydraulické ovládání pomocných mechanismů. Pecní nádoba je vyzděná žáruvzdornou vyzdívkou. Součástí pece je výkonný transformátor s tlumivkou, přepínačem a přívodními kabely. Tepelně namáhané součásti pece jsou chlazeny vodou. Zdrojem tavení je oblouk mezi uhlíkovými elektrodami a vsázkou. Vsázka se do pecí nasazuje v sázecích koších za pomoci jeřábu. Kvalita vsázky je průběžně kontrolována vstupní kontrolou slévárny podle metodického pokynu MS 10 018. Součástí kovové vsázky jsou legury a přísady – ruda, surové železo a pomocné materiály – vápno, kazivec, koks. Doba tavby je 3÷4 hodiny, průměrná spotřeba el. energie je 720 kWh/tunu tekutého kovu. Po vylití z pece do licí pánve se tekutý kov převáží jeřábem na pět odlévacích polí formovny.

Při provozu elektrických obloukových pecí vznikají tuhé a plynné znečišťující látky, které jsou odsávány přes zákryty nad odpichovým a sázecím otvorem a elektrodovou částí a sběrným

23

potrubím jsou napojeny na 2 filtrační jednotky Herding HSL 1500-70/18 „Z“.

Zákrytem pece, který je umístěn na nosné konstrukci víka obloukové pece jsou ventilátorem zplodiny odsávány přes filtr, kde jsou odloučeny prachové částice. Vzduch zbavený škodlivin vyúsťuje mimo halu slévárny.

Filtrační zařízení se skládá z potřebného počtu filtračních skříní vybavených filtračními lamelami, které způsobí vlastní odloučení prachu od odsávané vzdušniny. Postupným impulsním proplachem všech lamel stlačeným vzduchem (0,5 MPa) dochází k očištění jejich povrchu od ulpěných prachových částic. Celý cyklus regenerace lamel a jejich funkce je řízen elektronicky. Odprašky z jednotlivých filtrů jsou šnekovými vyhrnovači odváděny do přepravních kontejnerů, které jsou po naplnění odvezeny na externí skládku nebezpečných odpadů.

Funkční a výkonové parametry filtrů:

Filtrační jednotka: Herding HSL 1500-70/18 „Z“ Počet filtračních jednotek: 2 Provedení: modulové Počet modulů: 4 kusy Množství vzduchu: 30 000 m3/h Plocha filtrů: 535 m2 Počet filtračních lamel: S – Standard Spotřeba tlakového vzduchu: 5-6 bar, 50 Nm3/h Dodavatel filtrů: Herding a Janka, spol. s r. o

Tavící pece ISTOL

Technická charakteristika

Středofrekvenční indukční pece ISTOL se používají k tavení oceli a tvárné litiny.

V indukčních pecích je vsázka zahřívána teplem vytvořeným sekundárním elektrickým proudem, který vzniká uvnitř kovu při intenzivním průchodu střídavého proudu primárním vinutím. Pec je tvořena cívkou z měděných trubek (primární vinutí), kelímkem ze žáruvzdorné hmoty umístěným uvnitř cívky a hydraulicky ovládaným vyklápěcím zařízením. Dutým vodičem cívky protéká chladicí voda.

Hmotnost vsázky je 3÷4 tuny. Doba tavby se pohybuje v rozmezí 60÷120 min. Vsázka je do pece zavážena pomocí magnetického jeřábu, přísady a legury jsou dávkovány ručně podle požadované kvality taveného kovu.

Technická data ISTOL č.1, 2, 3

Jmenovitý obsah 4 t Příkon 2,4 MW Frekvence 600 Hz Dodavatel ZES Praha Rok výroby 1983

Tavení kovu v elektrických indukčních pecích: Společně se vsázkou, kterou tvoří roztříděný kovový odpad, se do pece dávají některé feroslitiny, v závislosti na jakosti vyráběného

24

materiálu. Po stažení vzniklé strusky se podle chemického složení taveniny kov nauhličí a doleguje na požadovanou kvalitu. Má-li kovová lázeň požadovanou teplotu, provede se konečná srážecí dezoxidace přídavkem feroslitin a hliníku. Po odstátí při vypnutém proudu se provede odpich. Při odpichu je produkce plynných škodlivin nejintenzivnější a odsávání je zapnuto na nejvyšší výkon.

Pece ISTOL jsou odsávány jednou filtrační stanicí Herding HSL 1500-70/18 „Z“, která je společná pro všechny pece. Vzduch zbavený škodlivin vyúsťuje mimo halu slévárny.

Filtrační zařízení se skládá z potřebného počtu filtračních skříní vybavených filtračními lamelami, které způsobí vlastní odloučení prachu od odsávané vzdušniny. Postupným impulsním proplachem všech lamel stlačeným vzduchem (0,5 MPa) dochází k očištění jejich povrchu od ulpěných prachových částic. Celý cyklus regenerace lamel a jejich funkce je řízen elektronicky. Odprašky z jednotlivých filtrů jsou šnekovými vyhrnovači odváděny do přepravních kontejnerů, které jsou po naplnění odvezeny na externí skládku nebezpečných odpadů.


Filtrační jednotka: Herding HSL 1500-70/18 „Z“ Počet filtračních jednotek: 1 Provedení: modulové Počet modulů: 4 kusy Množství vzduchu: 30 000 m3/h Plocha filtrů: 535 m2 Počet filtračních lamel: S – Standard Spotřeba tlakového vzduchu: 5-6 bar, 50 Nm3/h Dodavatel filtrů: Herding a Janka, spol. s r. o.

Ohřev pánví


Tekutý kov je odléván do pánví s kapacitou:

• 3,5 tuny • 5,0 tuny • 10,0 tuny • 16,0 tuny

Pánve jsou před naplněním vysušovány a nahřívány pomocí hořáků spalujících zemní plyn. Spaliny z ohřevu jsou rozptylovány v pracovním prostředí tavírny.

Kapacita pánve (t) Výkon hořáku (MW) Poznámka

3,5 0,3 5,0 0,25 směs O2 a ZP

10,0 0,9 16,0 1,0

Emise TZL – jsou minimalizovány lamelovými odlučovači

2. Formovna a výrobna formovacích směsí

25

Formovna jako nedílná součást výroby oceli a litiny je zařazena mezi velké zdroje znečišťování ovzduší. Jedná se o zdroj s mnoha výduchy. Technologický pracovní soubor zařízení formovny je tvořen dílčími technologickými celky, se kterými jsou spojené jednotlivé technologické činnosti. Ve formovně jsou připravovány formovací směsi, vyrábí se zde formy a do vyrobených forem se v licích polích odlévá tekutý kov.

Základní technologické úseky formovny:

0. Příprava formovacích směsí

0. Výroba forem a jader

0. Odlévání kovu

0. Vytloukání forem Přípravna formovacích směsí – střední zdroj

Popis technologických operací

Formovací (jádrová) směs je připravována ze směsi regenerovaného a nového slévárenského písku.

Furanová formovací směs se připravuje na kontinuálních mísičích ze směsi regenerovaného chromitového ostřiva, nového chromitového ostřiva, furanové pryskyřice a aktivátoru. Nové a regenerované křemenné ostřivo a regenerované chromitové ostřivo dopravuje pneudoprava do zásobníků nad mísiči. Nové chromitové ostřivo je do pracovního prostoru mísiče dopravováno v big bagu. Furanová pryskyřice a aktivátor jsou uloženy za mísiči v kontejnerech nebo sudech a do uzavřeného pracovního prostoru mísiče jsou dopravovány pomocí čerpadel plastovými hadicemi a dávkovány pomocí trysek.

Bentonitová formovací směs se vyrábí v kolových mísičích mícháním křemenného ostřiva s bentonitem s přídavkem polysacharidu. Vazné směsi jsou připravovány mícháním křemenného nebo chromitového ostřiva s bentonitem a vodním sklem. Připravená směs je dopravována na formovnu v zakrytých bednách nebo násypkách.

Číslo zař.

Čís. kom

Čís. zdroje

Skladba zdroje

108

001a 001c 028 031 032 033 063 065

108

Kolové mísiče Pneudoprava písku Sklad bentonitů, Rot. suš. pec Přípr. směsí II, Zásob. vrat. písku Chladnička písku GF Úpravna směsí Simpson Mísiče furanových směsí Regener. furan. směsí, zásobníky

Měření je prováděno na tělesech ocelových komínů na střeše slévárny. Hlavními znečišťujícími látkami jsou: TZL: komíny č. 001a, 001c, 028, 031, 032, 033 TZL, TOC: komíny č. 063, 065 Formovna Výroba forem a jader

26


Výroba formy nebo jádra probíhá na ruční nebo strojní formovně přímým sypáním směsi z mísiče na model formy nebo jaderník, které jsou umístěny pod mísičem. Během sypání směsi formíř dopěchuje místo kolem modelu nebo nepřístupná místa ručním pěchovadlem.

Číslo zař.

Čís. kom

Čís. zdroje

Skladba zdroje

107

002 003 004 005 014 015 064

107

Spodní doprava písku Vytloukací rošt (4.pole) Vytloukací rošt (5. a 6. pole) Vytloukací rošt (7. pole - TELUS) Jádrovací stroj KHBK 3k Jádrovací stroj Shalco Vytloukací rošt (2. pole)

Měření je prováděno na tělesech ocelových komínů na střeše slévárny. Hlavními znečišťujícími látkami jsou: TZL: komíny č. 002, 003, 004, 005, 014, 015 TZL, TOC: komín č. 064

Odlévání kovu


Formy se odlévají na licím poli pomocí zátkové pánve. Pánev naplněná tekutým kovem je pomocí jeřábu dopravena nad licí pole formovny.


Používají se pánve s kapacitou 3,5 t, 10 t a 16 t tekutého kovu.

Vytloukání forem


Po ztuhnutí kovu ve formě a vychladnutí odlitku jsou odlité formy dopraveny na vytřásací rošt, kde se oddělí upotřebená formovací směs od formovacího rámu a samotného odlitku. Po mechanické regeneraci (oddělení železa, rozdrcení hrudek) je na sítech oddělen odpad a použitelný vrat, který je dopraven svislým podavačem do předchladiče. Odtud je pneudopravou transportován k jednotce regenerace, kde dochází po otírce zrn k odseparování chromitového písku od písku křemenného a jeho následnému čištění. Takto upravený vrat odchází podle potřeby zpět do výroby.

Odsávání a odprašování

Při výrobě na formovně jsou hlavní znečišťující látkou tuhé znečišťující látky. Jsou zde instalovány následující typy odlučovacích zařízení:

Mokré hladinové odlučovače: DKVOP 4

Mokré vírníkové odlučovače: MVA 150/36; MVA 150/25; MVA 150/16

Tkaninové filtry: FVU 200 I a FVU 150 I

27

4 CARM GH

Některá pracoviště formovny a přípravny nejsou napojena na odsávání a odprašování.

Přehled pracovišť formovny a přípravny formovacích směsí, včetně rozmístění odlučovacích zařízení

Pracoviště Číslo

výduchu Odlučovací

zařízení Typ odlučovače

Příprava směsí 001a ano CARM GH

Pneudoprava písku 001c ano MVA 150/16

Sklad bentonitů

Rotační sušicí pec BS 189 028 ano DKVOP 4

Příprava směsí II

Zásobníky vratného písku 031 ano MVA 150/25

Chladnička písku GF 032 ano Cyklonový

Úpravna směsí Simpson 033 ano DKVOP 4

Mísiče furanových směsí 063 ano Tkaninový filtr FVU 150 I

Regenerace furanů, zásobníky 065 ano Tkaninový filtr FVU 200 I

Vytloukací rošt (4. pole) 003 ano Tkaninový filtr Cipres

Vytloukací rošt 004 ano DKVOP 4

Vytloukací rošt 005 ano DKVOP 4

Ruční formovna velká 006 ne

Ruční formovna střední 007 ne

Ruční formovna malá 008 ne

Licí pole foromat 009 ne

Licí pole foromat 011 ne

Formovací linka Tellus 012 ne

Jaderna malá 013 ne

Jádrovací stroj KHBK – 3k 014 ne, pouze odtah

Jádrovací stroj Shalco 015a, b ne, pouze odtah

Vytloukací rošt 2.pole 064 ano Tkaninový filtr FVU 200 I

Jádrovací sušicí pec – strojní 017

Suška forem – ruční 018 Mimo provoz

Popis funkce zařízení:

Mokré hladinové odlučovače DKVOP 4

se skládají ze vstupní komory, přes kterou postupuje znečištěný vzduch k odlučovací štěrbině. Prach obsažený ve vzduchu je zachycován ve vodním filmu, který tvoří voda stržená proudem

28

vzduchu. Vznikající kal je vypouštěn přes uzávěr do sběrných nádob a odkud je zneškodňován odvozem. Vyčištěný vzduch je odváděn pomocí ventilátoru a výtlačného potrubí mimo halu formovny..

Mokré vírníkové odlučovače MVA

se skládají ze dvou odlučovacích stupňů umístěných nad sebou. V prvním stupni dochází k odlučování prachu z plynu, kdy znečištěný plyn vstupuje do sprchové komory, kde je vírníkem uveden do oběžného proudění. Nad každým vírníkem je umístěna tryska přivádějící skrápěcí vodu, která zachytí přítomné nečistoty. Pod prvním stupněm je umístěn druhý stupeň, který slouží k oddělení vyčištěného plynu od kapek vzniklého kalu. Toto probíhá ve vírníkovém odlučovači kapek. Čistý plyn je odváděn výstupním potrubím do ventilátoru. Kal odchází do kalové komory, odkud je následně odčerpáván

Tkaninové filtry FVU

Zaprášená vzdušina je z pracoviště odsávána ventilátorem a potrubím odváděna do skříně filtru, kde vzduch prostupuje z vnějšku dovnitř filtračních elementů. Prachové částice jsou zachycovány na filtrační tkanině. V pravidelných intervalech je zachycený prach oklepáván a uvolněné částice padají do výsypky odlučovače. Odprašky, zachycené ve výsypce filtru, jsou dopravovány na určené místo. Vyčištěný vzduch je potrubím odváděn na střechu haly.

Filtry CARM GH

jsou suché rukávové filtry, kde je zaprášená vzdušina čištěna průchodem přes filtrační tkaninu. Znečištěný vzduch je pomocí ventilátorů nasáván dovnitř filtrů, průchodem přes filtrační tkaninu je zbaven nečistot a po odprášení je odváděn buď zpět do haly nebo do volného ovzduší. Směr proudu čistého vzduchu je určován pomocí klapek. K regeneraci filtr ů dochází automaticky protiproudem stlačeného vzduchu. Filtrační zařízení pracuje nepřetržitě, kdy část filtrů (1/10 z celkového množství) je regenerována a na zbývajících filtrech probíhá čistění vzduchu. Odprašky jsou shromažďovány v kontejnerech a pravidelně likvidovány odvozem na příslušnou skládku


DKVOP 4:

Množství vzduchu: 20 000m3/hod Příkon ventilátoru: 30kW Odlučivost: cca 90% u slévárenského prachu Rok výroby: 1961 Dodavatel: Transporta n. p., Frýdlant nad Ostravicí

MVA:

Množství vzduchu: MVA 150/36 = 21 000 m3/hod; MVA 150/25 = 15 000 m3/hod; MVA 150/16 = 9 000 m3/hod Odlučivost: cca 95% Rok výroby: 1961 Dodavatel: Závody na výrobu vzduchotech. zařízení n. p., Milevsko

FVU typ 200 I a 150 I:

Plocha filtrů: 200 m2 a 150 m2

29

Množství vzduchu: 14 400 m3/h a 10 800 m3/h Rok výroby: 1998 Dodavatel: Strojírny s. r. o., Uhlířské Janovice

CARM GH 15/1/4/15 F36:

Plocha filtrů: 60 m2

Množství vzduchu: 24 000m3/h Rok výroby: 2001 Dodavatel: CIPRES FILTR Brno, s. r. o. 3. Tepelné zpracování odlitků – střední zdroj Na úseku tepelného zpracování odlitků jsou nainstalovány žíhací pece o celkovém výkonu 18,1 MW. Jako palivo se ve všech pecích používá zemní plyn nebo elektrická energie. Číslo zař.

Čís. kom

Čís. zdroje

Skladba zdroje

110 113 114 115 116 117

062 062a 061 061 060 057

110

Vozová žíhací pec č.1 Vozová žíhací pec č.2 Vozová žíhací pec č.3 Vozová žíhací pec č.4 Průběžná žíhací pec č.5 Žíhací pec 13.loď

Měření je prováděno na výstupu pecí za rekuperátory. Hlavními znečišťujícími látkami jsou: TZL, NOx, CO komín č. 062, 062a, 060, 057 NOx, CO komín č. 061 Návrh na měření: NOx, CO komín č. všechny

Vozová žíhací pec č.1, č.2, č.3, č.4 Technická charakteristika Vozové (komorové) žíhací pece s vozovou nístějí (poř. č. 1 až 4) jsou určeny k různým druhům ohřevů vhodně ložené vsázky. Používají se zejména k ohřevu pro žíhání odlitků, výkovků a tvářeného materiálu, a to jak z oceli, tak z tvárné litiny.

Konstrukce pece je provedena panelově. Ocelové panely chrání a upevňují vyzdívku. V bočních stěnách jsou umístěny hořáky a regulační prvky odtahových hradítek. Utěsnění je provedeno pískovými uzavíracími žlaby. Hlavní části pecí č. 1, 2, 3 a 4 jsou: komora s vozovou nístějí o rozměrech 8 x 4 m, dveře a zdvihací zařízení, elektrická výzbroj, topné hospodářství, měřící a bezpečnostní zařízení.

Vozová (komorová) žíhací pec č. 1 má samostatnou odsávací vzduchotechniku s vyústěním do ovzduší výduchem nad střechu haly. Vozová žíhací pec č. 2 má samostatnou odsávací vzduchotechniku. Spaliny jsou vedeny přes rekuperátor do zděného komína.

Komorové žíhací pece č. 3 a 4: Spaliny z pecí jsou vedeny zemním kanálem přes regulační hradítka a rekuperátor (identicky pec č. 3 i 4). Za rekuperátorem se kanály pecí 3 a 4 spojují v jeden společný, ústící do zděného komína.

Cyklus probíhá ve třech fázích. Ohřev na požadovanou teplotu 600 až 1000 °C, výdrž na teplotě, řízené chladnutí na teplotu 300 °C. Délka celého cyklu může dosáhnout

30

až 58 hodin.

Průběžná žíhací pec

Technická charakteristika Průběžná (kontinuální) žíhací pec je určena pro kombinované plynulé žíhání (normalizaci), po němž následuje měkké žíhání, ev. žíhání k odstranění pnutí. Spaliny z části normalizační a popouštěcí jsou do ovzduší odváděny jedním výduchem


Normalizační žíhání: Účelem normalizačního žíhání je zjemnění hrubého zrna vytvořeného při lití nebo při vysokoteplotním žíhání. Cyklus probíhá v několika fázích : 8 – 12 hodin trvá nájezd na požadovanou teplotu 920 °C, následuje výdrž na teplotě 4 – 14 hodin podle rozměrů žíhaného materiálu. Po vyžíhání je vsázka vyvezena z pece k chladnutí na vzduchu.

Popouštění: Cyklus probíhá v sedmi fázích. Ohřev na teplotu 650 °C (10 hodin), výdrž na teplotě (3 hodiny), ohřev na teplotu 920 °C (6 hodin), výdrž na teplotě (8 hodin), chladnutí na teplotu 720 °C (6 hodin), výdrž na teplotě (8 hodin), řízené chladnutí.

Žíhací pec 13. loď


Vozová žíhací pec 13. loď je určena pro normalizační žíhání a žíhání pro odstranění pnutí (popouštění) ocelolitinových odlitků.

Hlavní části pece jsou: komora s vozovou nístějí, dveře a zdvihací zařízení, topné hospodářství, měřící a zabezpečovací zařízení. Konstrukce pece a vozu je panelová. V bočních stěnách jsou umístěny hořáky (v jedné řadě) a hradítka pro regulaci odtahu. Spaliny jsou do ovzduší odváděny jedním výduchem

Popis technologických operací Cyklus probíhá ve dvou fázích: ohřev na teplotu 650 °C a výdrž na teplotě. Celý cyklus trvá cca 9 hodin. Poté následuje řízené chlazení vzduchem.

Součástí této technologické fáze jsou i pece s elektrickým ohřevem: Elektrické pece vozové (3 ks), Elektrické pece šachtové (3 ks), Elektrické pece komorové (3 ks), El. pec kalící (1ks)

Odsávání a odprašování Pece tepelného zpracovaní odlitků jsou odsávány, spaliny jsou odváděny komíny mimo halu a odcházejí do volného ovzduší. Elektrické pece nejsou odsávány.

4. Cídírna odlitků – tryskání, broušení – střední zdroj Cídírna je součástí slévárenské výroby. Probíhají zde konečné úpravy odlitků – upalování nálitků, tryskání, broušení, apretace, opravy vad svařováním. Technologický pracovní soubor cídírny je tvořen dílčími technologickými celky, se kterými jsou spojené jednotlivé technologické činnosti 111 (Tryskání odlitků) 112 (Broušení odlitků)

31

109 (Ostatní pracoviště) Číslo zař.

Čís. kom

Čís. zdroje

Skladba zdroje

111

035 038 039 041 046 050 051 052 046

Tryskací komora ŽĎAS Tryskač PTB-5 Tryskač PTB, Tryskač Vakublast Tryskač PTB Tryskač PTB-5 Tryskač PTB – 5, Tryskač CKM Tryskač CKM – dvojkomorový Tryskač CKM – jednokomorový Apretační kabina Tellus

112 041 042

111

Broušení AHS 600 Kyvadlová bruska

Měření je prováděno na tělesech ocelových komínů na střeše slévárny Hlavními znečišťujícími látkami jsou: TZL

Tryskání odlitků


Tryskání (otryskávání, pískování) je používáno k povrchové úpravě a čištění povrchu odlitků nárazy zrnek tvrdého materiálu. Provádí se k odstranění okují a rzi. Účelem je příprava pro další zušlechtění povrchu nebo zviditelnění povrchových vad.

V cídírně je instalováno deset tryskacích strojů, které jsou napojeny na mokré hladinové odlučovače DKVOP 4:

Množství vzduchu: 20 000m3/hod Příkon ventilátoru: 30kW Odlučivost: cca 90% u slévárenského prachu Rok výroby: 1961 Dodavatel: Transporta n. p., Frýdlant nad Ostravicí

Broušení odlitků


Broušení je obrábění materiálu na brusce rychle se otáčejícím brusným kotoučem, který ubírá velmi jemné třísky, takže se dosáhne velké hladkosti obrobené plochy a správného geometrického tvaru obrobku. V povrchové úpravě slouží broušení k očištění povrchu, k přípravě pro další zušlechtění povrchu, k zlepšení korozní odolnosti, odolnosti proti dlouhodobému kolísajícímu namáhání nebo k zdokonalení vzhledu.

V cídírně jsou instalovány tři brousící stroje – dvě stojanové brusky jsou rovněž napojeny na mokrý hladinový odlučovač DKVOP 4 a kyvná bruska, která má pouze odtah vyvedený nad střechu haly.

Ostatní pracoviště


32

Pod tento technologický úsek jsou zařazeny ostatní pracoviště umístěné v rámci cídírny. Patří sem například Hrubovna, kde probíhá hrubé obrábění odlitků obráběcími stroji (soustruhy, frézky) a dále zejména apretační pracoviště uvedené v následující tabulce

Seznam ostatních pracovišť

Výduch Úsek Odlučování

036 Čištění odlitků

037 Upalování nálitků Bez odsávání

040 Paliči Bez odsávání

043 Ruční apretace

044 Svářeči Bez odsávání

046 Apretační kabina Tellus DKVOP 4

049 Upalování nálitků Bez odsávání

054 Apretace odlitků Bez odsávání

Kategorizace zdrojů vydaná rozhodnutím ČIŽP oblastním inspektorátem v Olomouci pod č.j. 08/OO/04784/04/Pl, je zpracována v intencích dnes již neplatného NV 353/2002 Sb., které bylo nahrazeno novým NV 615/2006 Sb., s účinností od 1.1.2007. Vzhledem k tomu, že tato novela postihla kategorizaci některých zdrojů, orgán ochrany ovzduší požaduje zařazení kategorií zdroje v souladu s NV 615/2006 Sb., v platném znění. Zohledněno v kapitole 4.1

Vyjádření vodoprávního úřadu: Předmětem vydání integrovaného povolení je : − schválení plánu opatření pro případ havárie (dále jen havarijní plán) dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zpracovaný pro zařízení objektu slévárny společnosti UNEX Slévárna, s.r.o.

Vodoprávní úřad dále požaduje doložit:

− stanovisko Povodí Moravy, s. p. k návrhu havarijního plánu Návrh výrokových částí IPPC rozhodnutí - pro oddíl vodního hospodářství:

I.

Podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) a § 126 odst. 5 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů schvaluje havarijní plán pro zařízení objektu slévárny společnosti UNEX Slévárna, s.r.o. Havarijní plán se schvaluje za těchto podmínek: 0. Veškeré osoby provádějící manipulaci se závadnými látkami a osoby odpovědné za tento

provoz budou s HP prokazatelně seznámeny. 0. V případě závažných změn (včetně změn v legislativě) bude HP aktualizován a předložen

ke schválení Krajskému úřadu Olomouckého kraje, oddělení integrované prevence (dále jen IPPC). Aktualizace telefonních čísel a spojení pro případ havárie bude prováděna průběžně, změny tohoto charakteru je třeba pouze písemně nahlásit na oddělení IPPC.

33

0. Veškeré odpady vzniklé při řešení havárie budou likvidovány v souladu s platnými předpisy v oblasti životního prostředí (vodní zákon, zákon o odpadech a související předpisy).

Zohledněno v kapitole 4.2

Vyjádření orgánu odpadového hospodářství: Z žádosti podané společností UNEX Slévárna, s.r.o., vyplývá, že provozovatel zařízení nakládá s nebezpečnými odpady. Dosavadní souhlasné rozhodnutí k nakládání s nebezpečnými odpady vydané Krajským úřadem Olomouckého kraje ze dne 2.8.2006 pod č.j. KUOK 75849/2006 bude v rámci integrovaného povolení zrušeno a nahrazeno novým souhlasem ve smyslu § 16 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, jehož předmětem bude seznam nebezpečných odpadů uvedený v žádosti v kapitole 10. Rovněž souhlasné rozhodnutí k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů dle §16 odst. 2 zákona o odpadech vydané Městským úřadem Uničov, odborem životního prostředí ze dne 20.6.2006 pod č.j. ŽP 666/2006 ITi bude v rámci integrovaného povolení zrušeno a nahrazeno novým souhlasem ve smyslu § 16 odst. 2 zákona o odpadech. Pro vydání souhlasného rozhodnutí k upuštění od třídění je nutné doložit doklady o způsobu využití nebo odstranění netříděného odpadu, včetně předpokládaného množství jednotlivých druhů odpadů, pro které má být vydán souhlas k upuštění od třídění dle § 16 odst. 2 zákona o odpadech. Vzhledem k tomu, že do zařízení bude přijímán odpadní železný šrot jako vstupní surovina, je provozovatel takového zařízení (zařízení provozované dle §14 odst. 2 zákona o odpadech) splnit ohlašovací povinnost stanovenou v §39 odst. 3 zákona o odpadech. Zohledněno v kapitole 4.3

Vyjádření orgánu státní správy lesů: Nedojde k záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa, jinak bez připomínek.

1. Stanovení BAT

Zpracovatel žádosti v kapitolách 5.4; 7.4.6; a 8.9 k žádosti o vydání IP zpracoval posouzení parametrů zařízení s nejlepšími dostupnými technikami. Posouzení BAT bylo vypracováno věcně a obsahově správně s použitím níže uvedených BREFů.

34

1.0. Dokumenty použité k porovnání zařízení s BAT

Pro porovnání stávajícího provozu s nejlepší dostupnou technikou (BAT) byly použity: • BREF (BAT Reference List) – „Reference Document on Best Available Techniques

in the Smitheries and Foundries Industry“, vydaný European IPPC Bureau v Seville v květnu 2005

• Referenční materiál nejlepších dostupných technik pro kovárny a slévárny (květen 2005, překlad Svaz sléváren ČR)

• Návrh referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách pro povrchovou úpravu používajících organická rozpouštědla, září 2005

• Příloha č. 3 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci Tabulka 6.1.1. Plnění jednotlivých ukazatelů BAT – technologie

Předmět porovnání Technologické nebo technické řešení zař.

(skutečnost)

Nejlepší dostupná technika

BAT Plnění hlediska

Skladování a manipulace se surovinami

Podlaha skladu není vybetonována. Sklad je částečně zastřešen.

Sklad šrotu je zastřešený

a vybetonovaný

Hledisko BAT není plněno

Skladovací prostředky pro chemická pojiva

Provozní sklad je umístěn v oddělené části formovny, část surovin se skladuje

v technologii v místě spotřeby. Látky jsou

skladovány v původních obalech.

Skladování zajištěno na ovětraných

stanovištích chráněných proti povětrnostním

vlivům

Hledisko BAT není plněno. Připravuje se

realizace nového skladu navrženého v souladu

s BAT.

Použití čistého kovového šrotu

pro tavení a odstranění směsi z vratného

materiálu

Druhování vstupních surovin, nákup tříděného

šrotu

Tavení čistého kovového šrotu zabraňuje riziku přechodu neželezných sloučenin do strusky

Hledisko BAT je plněno

Interní recyklace vratného kovového

materiálu

Vratný kovový materiál je interně recyklován. Průměrné využití kovu

(poměr hmotnosti odlitků vůči natavenému

kovu) činí 54%

Interní kovový vrat vzniká při odstraňování vtoků a nálitků. Aby

se minimalizovala tvorba odpadů, je inertní kovový materiál vracen do kovové vsázky pece.


35

Tavení kovu a úprava nataveného kovu v elektrických

obloukových pecích

V průběhu tavby je sledována teplota

taveniny u EOP se provádí 3 až 4

tavební zkoušky chemického složení a 1 až 2 konečné zkoušky

u SF pecí se provádí 1 tavební a 1 konečná

zkouška

Zkrácení času tavení a úpravy

Vylepšené metody řízení vedou ke zkrácení tavby

i časů její úpravy. Některé případy jsou

následující: - spolehlivější řízení

složení (tj. obsah C, S, P) a hmotnosti vsázky

i struskotvorných materiálů

- spolehlivější řízení teploty tavby může

zlepšit využití rafinačních reakcí a zamezit přehřátí - účinnější metody odebírání vzorků

a stažení strusky může snížit prostoje pecí.


Tavení kovu a úprava nataveného kovu

v indukčních pecích

Vsázka do pece je kontrolována. Pece nejsou vybaveny těsnícími víky.

Ochranná atmosféra není používána. Provoz pece je řízen pomocí řídícího

systému.

Optimalizace stavu vsázky zahrnuje

vyloučení vstupu rzi a nečistot. Těsnicí víko pece − oxidace se sníží

vyloučením špatně přiléhajících vík

a zbytečného nebo prodlužovaného otvírání,

rychlým sázením, použitím ochranné

atmosféry nad taveninou (N2).

Hledisko BAT je plněno částečně. Pece nemají

instalována víka ani se nepoužívá ochranná

atmosféra.

Formování do formovací směsi pojené jílem

(formování do bentonitové směsi)

Pro chlazení a mísení jsou použity samostatné

systémy.

Proces mísení a chlazení je spojen do jednoho procesního kroku.

Hledisko BAT není plněno. BAT jsou

použitelné pro nová zařízení

Formování a výroba jader z chemicky tvrzených směsí.

Pro chemicky tvrzené směsi se používají

moderní automaticky řízené mísiče.

Minimalizace spotřeby pojiva.

Minimalizace spotřeby chemikálií lze dosáhnout

optimalizací řízení procesu a manipulací

s materiálem.


36

Náhrada nátěrů forem a jader na bázi alkoholu za nátěry na bázi vody.

Používají se nátěry na bázi alkoholu.

Hlavní složkou nátěrů na bázi alkoholu je

izopropylalkohol. Nátěr se vysušuje

vypařováním, nebo zapálením ředidla. To vytváří emise VOC. Nátěry na bázi vody

byly vyvinuty jako jejich alternativa.

Z technologických důvodů nelze v současné

době aplikovat BAT

Tabulka 6.1.2. Plnění jednotlivých ukazatelů BAT – energie


(skutečnost)



Elektrické obloukové pece

Sběr odtahových plynů

EOP mají instalován zákryt upevněný

na víku.

Nejčastěji užívané metody:

zákryt montovaný na víko

zákryt bočního odtahu evakuace plynu se čtyřmi otvory


Indukční pece

Sběr odtahových plynů

U pecí Istol slouží k odsávání z prostoru pecí otočné odsávací zákryty.

Pro 3 pece jsou k dispozici 2 odsávací

zákryty. V provozu jsou vždy max. 2 pece. Otočná konstrukce umožňuje záchyt

škodlivin při tavení i při odpichu.

Nejčastěji užívané metody:

Celkové větrání pracoviště

Odsávání přístřeškem Odklopné boční zákryty Boční odtahové zákryty Odsávání přes hubičku

Odsávání přes víko


Tavírna

Čištění odsávaného plynu

Pro odprášení se používají filtrační

stanice se slinutými filtračními lamelami

profukovanými tlakovým vzduchem.

Pro odprášení odsávaných plynů se

používají suché tkaninové filtry.

Proudové Venturiho odlučovače nebo

desintegrátory se užívají méně vzhledem k jejich

vysoké energetické spotřebě.


37

Tabulka 6.1.3. Plnění jednotlivých ukazatelů BAT – emise


(skutečnost)



Zachycování odsávaného vzduchu

a tuhých částic z úpravny bentonitové

formovací směsi a jeho čištění.

Formovna je vybavena účinnými odsávacími

systémy. Odpadní vzdušina je čištěna mokrými

hladinovými odlučovači, výstupní koncentrace většinou nepřesahují

15 mg/m3.

Tuhé částice jsou generovány zejména

vibračním sítem a v procesu chlazení. Tato zařízení mají zákryty pro úpravu

a zachycování tuhých částic.

Odsávaný vzduch z úpravny bentonitové

formovací směsi je nasycen vodou, proto

jsou nejvhodnější pro zachycení odtahu

mokré systémy.


Sběr a odstranění VOC z formovny

Emise VOC jsou součástí vzdušiny

odsávané z formování furanovou směsí.

Odsávaná vzdušina je v tkaninových

odlučovačích zbavena TZL, emise VOC nejsou

koncovou technologií snižovány.

Jsou realizovány primární opatření

ke snížení VOC aplikací moderních mísičů

Emise VOC (hlavně rozpouštědla, BTEX a v menším rozsahu

fenol, formaldehyd, atd.) jsou výsledkem přípravy

chemicky tvrzených směsí a také dalších

následných procesů lití, chlazení a vytloukání. Pro odstranění VOC se používají následující

postupy: adsorpce a aktivace dodatečné spalování

biofiltr

Hledisko BAT je plněno. Jsou aplikovány primární opatření snižování surovin s obsahem VOC.

Zakrytování a úprava odsávaného plynu

(vzdušniny)od vytloukání

Vytloukací rošty jsou vybaveny zákryty

s odsáváním. Pro odprášení se používají mokré hladinové nebo

tkaninové odlučovače.

Vhodnými postupy pro odprášení jsou odstředivé virové

odlučovače (cyklony) kombinované

s mokrými, nebo suchými odlučovači

s tkaninovým filtrem.


Sběr a čištění odpadních plynů z tepelného

zpracování

Pro vytápění pecí tepelného zpracování je

používán výhradní zemní plyn nebo

elektrická energie.

Použití čistých paliv v hořácích v pecích

tepelného zpracování Hledisko BAT je plněno

38

1. Souhrnné hodnocení BAT

1.0. Použití nízkoodpadové technologie

Veškeré kovové podíly z technologie jsou vraceny do procesu tavení, včetně zmetkových výrobků a výrobních zbytků. Hlavními surovinami při výrobě formovacích směsí jsou křemenný písek, vratná směs, bentonit a voda, které se připravují v rychlomísičích. Formovací směs je z 97 % recyklována. Veškerý sortiment se odlévá do pískových forem na strojní formovací lince nebo ručním formováním, kde se vkládají jádra. Ve firmě jsou pečlivě sledovány surovinové toky a využívány zmetkové a odpadní produkty. Hledisko je plněno.

1.0. Použití látek méně nebezpečných

Nejvýznamnější spotřeby nebezpečných látek souvisí s provozem výroby forem a jader. Při furanové technologii se používá křemenný písek, chromitový písek, pryskyřice furfurylalkohol (75-90%), formaldehyd (> 0,2 %); aktivátor – kyselina p-toluensulfonová (50 – 60 %). Ke všem chemikáliím a nebezpečným látkám jsou k dispozici bezpečnostní listy. Na základě údajů a podmínek v bezpečnostních listech je s těmito látkami nakládáno, zároveň slouží jako podklad při zpracovávání provozních řádů pracovišť, kde musí být podmínky nakládání s nimi zahrnuty. Nakládání s nebezpečnými odpady je v provoze omezeno na jejich shromažďování – odvoz a odstraňování jsou zajištěny odborně způsobilými firmami. Nebezpečné látky a přípravky podle zákona č. 356/2003 Sb. a závadné látky podle zákona č. 254/2001 Sb., jako oleje a tuky, jsou používány pro provoz a údržbu. S těmito látkami je nakládáno tak, aby nedošlo ke kontaminaci vod a nestaly se nebezpečnými lidskému zdraví a životnímu prostředí. Hledisko je plněno

1.0. Podpora zhodnocování a recyklace látek

Ke zhodnocení a recyklace látek v místě vzniku je využívání nestandardních výrobků (zmetků) a výrobních zbytků (nálitky) – komodity se opakovaně dávkují do vsázky. Základními surovinami pro výrobu tekutého kovu jsou vratný materiál ze slévárny, ocelový a litinový šrot. Ocelový a litinový odpad je dodáván různými dodavateli na základě smluvních vztahů. Přídavkem jsou feroslitiny na úpravu chemického složení a suroviny pro tvorbu strusky. Při výrobě formovacích směsí se používá regenerovaný křemenný písek a vratné formovací směsi. Produkované odpady jsou předávány externím firmám oprávněným k nakládání s nimi, u nichž je zajištěno v souladu s legislativními předpisy prioritně jejich využití, případně odstranění. Hledisko je plněno

39

1.0. Srovnatelné procesy

Výroba oceli v tavících obloukových pecích a výroba oceli a tvárné litiny v indukčních pecích ISTOL, jejich odléváním do pískových forem, povrchové úpravy tryskáním a obráběním, částečně i lakováním, jakož i provoz dalších jednotek popisovaných v této žádosti, je ve světovém slévárenství naprosto běžný. Zařízení je srovnatelné s podobnými zařízeními v ČR i ve světě.

Hledisko je plněno.

1.0. Technický pokrok

Provozovatel sleduje technologický vývoj činnosti týkající se problematiky slévárenství. Získané poznatky se vedení UNEX Slévárna, s.r.o., snaží zavádět do praxe v rámci středních a generálních oprav technologického zařízení a při modernizaci technologií v rámci investiční výstavby. Hledisko je plněno.

1.0. Charakter, účinky a množství emisí

) Emise do ovzduší Provozovatel disponuje zařízením na velmi dobré technické úrovni z hlediska snižování emisí škodlivých látek do ovzduší. Veškeré rozhodující technologické uzly jsou vybaveny odsáváním a čištěním vzdušiny v textilních filtrech, mokrých hladinových a vírníkových odlučovačích. Porovnání emisních parametrů dosahovaných na zařízení s doporučenými hodnotami BAT je žadatelem uvedeno v kap. 8.9 žádosti. Tabulka 7.6.1 Porovnání emisí ze zařízení UNEX Slévárna s hodnotami BAT

Látka nebo ukazatel

Parametr BAT

(mg/m3)

Parametr zařízení

(mg/m3)

Zdůvodnění rozdílů

Tavící pece EOP a EIP TZL 5 – 20 0,3 – 19,2 Vyhovuje BAT

Tavící pece EOP NOx jako NO2 10 – 50 3 – 27 Vyhovuje BAT

CO 200 213 – 477 Nevyhovuje BAT Odlévání s použitím jednorázových forem

TZL 5 – 20 1 – 15 Vyhovuje BAT Konečná úprava odlitků (tryskání, broušení)

TZL 5 – 20 3 – 13 Vyhovuje BAT Hledisko je plněno mimo CO ) Emise do vody Srážkové, splaškové i průmyslové odpadní vody jsou svedeny do jednotné kanalizace průmyslového areálu s vyústěním na ČOV provozovanou společností UNEX a.s.

40

Správce kanalizační sítě nestanovil pro UNEX Slévárnu, s.r.o., samostatné parametry odpadní vody vypouštěné do jednotné kanalizace. Ty jsou vypouštěny v souladu s platným Kanalizačním řádem společnosti UNEX , a.s. Hledisko nelze zhodnotit ) Emise hluku Hledisko nelze zohlednit c) Emise vibrací – nerelevantní c) Emise neionizujícího záření – nerelevantní

1.0. Datum uvedení zařízení do provozu

• Tavící elektrické obloukové pece OTO 1963 • Tavící středofrekvenční indukční pece ISTOL 1989 • Formovna 1963 • Vozové žíhací pece 1964 • Cídírna 1964

1.0. Doba potřebná k zavedení BAT

Provoz je standardním provozem se standardními technologiemi v dané lokalitě. Hledisko je plněno

1.0. Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost

Hospodárné využívání surovin, paliv a energií vychází ze sledování bilance a analýzy materiálových a energetických toků. Ve slévárně UNEX, s.r.o., mezi vstupní materiály patří vratný materiál ze slévárny, ocelový a litinový šrot, železná ruda, koks, feroslitiny, vápno, struskotvorné přísady, křemenný písek, chromitý písek, furanové směsi, bentonit, tvrdidla a pojiva, nátěrové hmoty, žáruvzdorné hmoty, oleje a tuky. Mezi vstupy paliv patří elektrická energie, nákup tepla a zemního plynu. Suroviny jsou používány v množství daném technologickým předpisem. Společnost UNEX, a.s., má zpracován Energetický audit, zahrnující i provoz UNEX Slévárna, s.r.o.. Hledisko nelze posoudit

1.0. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum

Společnost nemá zaveden a certifikován systém EMS dle normy ISO 14 001. Pro provoz jednotlivých objektů a zařízení slévárny jsou zpracovány provozní a manipulační řády, zahrnující i požadavky na předcházení havarijních stavů zařízení. V provozu nebyly identifikovány žádné závažné zdroje rizika spadající do působnosti zákona č. 353/1999 Sb., ve znění zákona č. 59/2006 Sb. a pozdějších předpisů.

41

1.0. Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí

Provozovatel zařízení bude tento požadavek plnit pravidelnou revizní činností na zařízeních, prováděním oprav podle schválených plánů a pravidelnou údržbou. Postup při jednotlivých činnostech je specifikován v interních předpisech společnosti. Hledisko je splněno

1. Seznam použité legislativy

Dokument Číslo Název

zákon 76/2002 Sb. o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci)

zákon 82/2004 Sb.

kterým se mění zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů

zákon 59/2006 Sb.

o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií)

zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)

zákon 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

zákon 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů zákon 106/2005 Sb. úplné znění zákona č. 185/2001 Sb. zákon 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)

zákon 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

zákon 353/1999 Sb.

o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií)

zákon 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů

zákon 359/2003 Sb. kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií

nařízení vlády 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech

42

nařízení vlády 353/2002 Sb. kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

nařízení vlády 615/2006 Sb. O stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

nařízení vlády 368/2003 Sb. o integrovaném registru znečišťování nařízení vlády 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

vyhláška 213/2001 Sb. kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu

vyhláška 231/2004 Sb. kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku

Vyhláška 355/2002 Sb.

kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu

vyhláška 509/2005 Sb.

kterou se mění vyhláška MŽP č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu


kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.


kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu a odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů)

vyhláška 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady

vyhláška 554/2002 Sb. kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění

vyhláška 572/2004 Sb. kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů nezbytných pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování

1. Seznam použitých zkratek

BAT Nejlepší dostupná technika (Best Available Technique) BREF Referenční dokument BČOV Biologická čistírna odpadních vod ČIŽP OI Česká inspekce životního prostředí – oblastní inspektorát ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV Čistírna odpadních vod EIA Posuzování vlivů na životní prostředí EMS Systém environmentálního managementu HP Havarijní plán IP Integrované povolení KHS Krajská hygienická stanice KUOK , odbor ŽPZ Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství k. ú. Katastrální území p.č. Parcelní číslo MŽP Ministerstvo životního prostředí

43

Documents

Vyjád ření · 5 Jádra se zhotovují z jádrové sm ěsi v jadern ě technologickými postupy Hot – box a Croning. Formovací (jádrová) sm ěs je p řipravována ze sm ěsi